Zdraví // Moje zkušenosti s hormonální antikoncepcí

Hormonální antikoncepci jsem brala 7 let. Nějak jsem nikdy nepřemýšlela nad jiným druhem antikoncepce, takhle to bylo nejpohodlnější. Večer jedna pilulka a pak už se o nic nestarám. Menstruace přijde vždycky stejně, trvá krátce a vůbec nebolí. A to bájo, když neuděláte pauzu na menstruaci a ta pak nenaruší žádný váš plán. Mám bezproblémovou pleť a to i tehdy, když se večer zapomenu odlíčit. O sexu bez nervů ani nemluvím. Nj, jenže není všechno zlato, co se třpytí...

Zdroj

Celou dobu jsem brala antikoncepci Jeanine. Patří mezi ty dražší (balení za cca 950,- Kč), ale vyhovovala mi. Je to monofázická pilulka (všechny pilulky obsahují stejné množství hormonů) s nízkým obsahem dvou hormonů - progestagenu a estrogenu. Jak jsem psala výše, tyhle prášky mi už od začátku hezky sedly, žádné negativní vedlejší účinky jsem nezaznamenala, takže jsem spokojeně zobala.

V průběhu oněch 7 let bych se mohla považovat za velkého příznivce hormonální antikoncepce. Když mi někdy kamarádky říkaly, že jim třeba některé pilule nesedly, doporučovala jsem Jeanine. Já přece žádné negativní vedlejší účinky nemám, navíc Jeanine je nízkohormonová, takže vlastně značka ideál. V závalu oné euforie jsem si nevšimla, že mě při rychlejší chůzi začínají bolet nohy. Pata a lýtko, jakoby u kosti. Svedla jsem to na boty. Taky mi nepřišlo divné, že se mi na nohách začínají objevovat žilky a jsou stále více viditelné...

Ani nevím, kdy přesně nastal ten okamžik, že jsem se rozhodla skončit s antikoncepcí. Asi to byla kombinace všeho. Nemohla jsem přes bolest nohou ani dojít na vlak, což je 15 minut rychlé chůze. Žilky na nohách přestávaly být roztomilé, spíš to vypadalo na náběh na křečové žíly. Něco jsem si o tom načítala a pojem "hormonální antikoncepce" se tam objevoval až moc často. A taky jsem už nějaký čas chodila s Matějem a ačkoli jsme ještě na vysoké, měli jsme oba jasno v tom, že spolu chceme být a kdyby do toho přišlo miminko, tak to zvládneme. Takže loni v lednu letěly prášky do koše. 

Bála jsem se toho dost. Přečetla jsem si na internetu spoustu hororových storek, jak holkách po vysazení prášků nenaskočil cyklus nebo naopak menstruovaly neustále. Taky jak se jim zhoršila kvalita vlasů a kůže. Jen ta chuť na sex že stojí za to. No, aspoň něco :-D.

A nejvíc jsem se děsila představa premenstruačního syndromu. Před prášky to byl můj každoměsíční kamarád a měl mě tolik rád, že pro mě mamka kolikrát jela do školy, protože já byla bílá jako stěna, před očima měla mžitky a od pasu po kolena hrozná bolest. Ibalgin mi nenavodil ani placebo efekt, zabíraly mi na to jen prášky proti bolesti na předpis a pak ona antiko.

Takže jsem dobrala poslední pilulku, odmenstruovala a čekala, co bude. A ono nebylo nic. Nebo alespoň nic extra hrozného. 

- Pleť se mi sice zhoršila, ale pouze minimálně. Když se o ni pravidelně starám, tak pozoruju jen více rozšířených pórů.

- První menstruace přišla cca po 40 dnech, pak už jsou víceméně pravidelně po 28 dnech.

- Menstruace je o něco silnější - ze 3 dnů je 5.

- Premenstruační syndrom se vrátil, ale jde to. Ony invalidní stavy už nemám, teď mě jen na začátku menstruace dosti bolí břicho, ale dá se to.

- Chuť na sex se sice trochu zvětšila, ale že bych to potřebovala pětkrát denně, to fakt ne.

- Změnila se mi postava, což jsem teda nečekala. Po celou dobu braní antiko jsem vážila stejně - 48 kilo. Po vysazení antikoncepce jsem přibrala během krátké chvíle 6 kilo a to si držím bez větších obtíží a stále oblékám velikost někdy 34 někdy 36. Přibrala jsem totiž jen v ryze ženských partií - zvětšily se mi prsa a rozšířily boky. Někde jsem četla, že antiko zastavuje vývoj. Nevím, co je na tom pravdy, ale odpovídalo by to.

A víte co? Bolesti nohou postupně úplně zmizely, stejně tak viditelné žíly na nohách.

Abych se přiznala, nijak moc jsem tělu nepomáhala, aby se s vysazením antikoncepce dobře vyrovnalo. Jen jsem se cca první 3 měsíce snažila pravidelně brát kapsle s pupalkovým olejem, který zmírňuje menstruační bolesti a celkově dokáže harmonizovat po gynekologické stránce, včetně podpory při léčbě neplodnosti. Musím říct, že po pár rozhovorech s kamarádkami, které taky vysadily, si uvědomuju, že jsem měla kliku, protože u mě vysazení proběhlo víceméně v klidu, což každá tak nemá. Abych vás ale uklidnila, každé mojí kamarádce se všechny problémy související s vysazením antiko dřív nebo později samy ztratily, maximálně tomu kamarádky pomáhaly bylinkami.

K hormonální antikoncepci bych se už nevrátila. Hormony řídí naše tělo, ovlivňují spoustu věcí a mám za to, že pokud je člověk zdravý a chce být zdravý i dál, je lepší do toho nezasahovat, ačkoli to třeba znamená určitý diskomfort. Nepravidelná, bolestivá menstruace a špatná pleť se dá řešit jinak než skrz antiko a chránit se před otěhotněním jde zrovna tak jinak. Já měla kliku, že mi antiko v těle nic extra nenapáchala, ale mám kamarádku s trombózou po antiko, i s poškozenými játry. Už tak žijeme obklopeni umělými hormony, tak proč tomu ještě pomáhat?

A co vy, jaké máte zkušenosti s hormonální antikoncepcí?